Vaše příspěvky

Vážíme si vaší ochoty sdílet  na těchto stránkách své osobní zkušenosti s felinoterapií. Za příběh Terapie kočkou a fotografie 

děkuji paní Lence.

************

 

 

 

Už jako úplně malá holka jsem využívala terapeutických vlastností koček, aniž bych to věděla.

Ošklivé problémy v rodině by jistě vyústily v brzký odchod z tohoto světa, nebýt kočiček a jejich hebkých kožíšků, vrnění a laskavosti, které pro mě vyvažovaly krutost okolního světa.

Kočka ze mne udělala lepšího člověka a provází mne celý můj život, každá jedna z nich mi byla bez nadsázky nejlepším přítelem. Zároveň mě naučily, jak se lépe chovat k lidem – mám totiž poruchu autistického spektra, a tudíž soužití s lidmi je občas komplikované.

Jsem v invalidním důchodu a moje problémy jsou kombinované, mohu tedy i potvrdit, že mi kočky pomohly v obdobích těžkých depresí, pomáhají mi být lepší matkou mého dvanáctiletého syna, který bez kočky v posteli neusne.

Teď máme kocoura, který k nám přišel v roce a půl, syn ho vykoledoval loňské Velikonoce a je tou nejkrásnější výslužkou. Oběma nám hodně pomohl prokazatelně změnit život k lepšímu.

Z azylového domu, kam jsme se vinou mého duševního stavu dostali, až po dnešek, kdy začnu v červenci pracovat jako peer (stabilizovaný člověk s vlastní zkušeností s vážným duševním onemocněním, pomáhající ostatním ke stabilizaci a ozdravení) pro o. p. s. Fokus, organizace, která mi zajistila v mém ozdravném procesu kontakt s lidmi. Ráda bych ve své práci použila i felinoterapii, věřím, že kočka pomůže vrátit tolik důležitou naději v lepší svět.

Vlastně i to, že vám teď píšu tyto řádky, je jasný důkaz, že je mi lépe…

 

Lenka K.